Nedávné experimenty s vytvořením „virtuálního kazatele“ pomocí technologie umělé inteligence nevyhověly očekáváním. Odpovědi AI na otázky víry byly nepřesné, zbavené hlubšího porozumění a empatie, která je obvykle očekávána od lidského kazatele, často spadaly k bezosobním a obecným odpovědím.
Není překvapující, že umělá inteligence, alespoň ve své současné úrovni sofistikace, chybí nuance „porozumění“, kterou lidé vnášejí do složitých problémů. Když čelíme výzvám, lidé intuitivně odfiltrují chybné řešení, aplikují logické úsudky a zároveň pochopí jemné nuance obsažené v otázkách. Naopak, umělá inteligence zpracovává informace kvantitativně, sestavuje odpovědi prostřednictvím průniku obrovského množství dat.
Nedostatky umělé inteligence jsou zřejmé i mimo náboženské poradenství. Online fóra diskutující technické problémy často ukazují na limity AI-vedených rad, které mají tendenci přispívat málo k řešení problémů, protože jejich příspěvky jsou spíše obecné než přesné. Stejně tak, přestože se kvalita automatického překladu dramaticky zlepšila, stále zaostává v úpravě jemností literárních děl nebo poezie, selhává při zachycení umělecké nuance.
Příznivci umělé inteligence nadále narůstají i přes tyto problémy, přitahováni pohodlím, které přináší do každodenního života, ačkoli může snižovat bohatství a autentičnost zážitků. Umělá inteligence může produkovat vizuálně přitažlivý obsah – což je označováno jako „lákadlo pro oči“ – ale stejně jako sladkosti nebo fast foody, jedná se o povrchní náhradu, která může mít škodlivé dlouhodobé účinky.
Významné osobnosti vyjádřily své obavy ohledně dopadů umělé inteligence na společnost a lidstvo. Jacob Hoekman z nizozemského zpravodajského portálu vyjadřuje opatrnou obdivuhodnost k pokroku umělé inteligence a zvažuje jejich pozitivní potenciál uprostřed historických vyprávění o technologii nahrazující lidské role. Emmanuel Rutten, filozof z Vrije Universiteit Amsterdam, varuje před závislostí na programech jako ChatGPT, který postrádá pravou kreativitu a může brzdit lidský pokrok.
Přílišná závislost na umělé inteligenci nejen riskuje potlačení vzniku průlomových myslitelů, ale také zamlžuje hranici mezi realitou a „umělou realitou“ generovanou umělou inteligencí. Nejvýznamnější je, že umělá inteligence nemůže nahradit lidskou potřebu po skutečných mezilidských spojeních – jako žvýkání gumy nemůže uspokojit hlad, umělá inteligence nemůže nahradit lidský kontakt. Jak poznamenává Jordan Joseph Wales, americký křesťanský filozof, jedinečnost lidstva spočívá v naší schopnosti sdílet se s ostatními, odrážet Boží akt vzdání se světu – čin mimo schopnosti jakéhokoli sociálního robotu s umělou inteligencí.
Klíčové otázky, výzvy a kontroverze
Použití umělé inteligence k emulaci lidské inteligence a empatie přináší několik důležitých otázek a výzev:
1. Může umělá inteligence skutečně porozumět lidským emocím? Umělá inteligence nemá vnitřní porozumění lidským emocím a může pouze imitovat empatii na základě naprogramovaných odpovědí a algoritmů. Skutečná lidská empatie zahrnuje společné zážitky a emoce – nuance, které umělá inteligence zatím nedokázala zachytit.
2. Brání závislost na umělé inteligenci lidským kognitivním a sociálním dovednostem? Existuje obava, že závislost na umělé inteligenci pro úkoly jako je řešení problémů, kreativita a sociální interakce by mohla vyhladit tyto schopnosti u lidí, čímž bychom se stali méně nezávislými a více závislými na technologii.
3. Jaký má vliv umělá inteligence na zabezpečení pracovních míst a budoucnost práce? Jak se systémy umělé inteligence stávají schopnějšími, probíhá neustálá debata o možném vyřazení pracovních míst. Možnost umělé inteligence nahrazovat místa, která vyžadují nuancované porozumění a empatii, si kladou sociálně ekonomické a etické otázky.
4. Je etické nahrazovat lidské role umělou inteligencí, zejména v citlivých oblastech? Existují etické obavy ohledně používání umělé inteligence v rolích, které hluboce ovlivňují lidský blahobyt, jako je zdravotnictví, poradenství nebo vzdělávání, kde je empatie a porozumění klíčové.
5. Jaká jsou omezení umělé inteligence v lidských úkolech? Současný stav umělé inteligence je daleko od dosažení lidského porozumění, kreativity nebo emoční inteligence. Umělá inteligence obvykle vyžaduje strukturovaná data a jasné pravidla pro správnou funkci, což omezuje její efektivitu v komplexních, nestrukturovaných scénářích.
Výhody
– Účinnost: Umělá inteligence může zvládat úkoly rychleji a přesněji než lidé, zejména opakované úkoly, tím zvyšují produktivitu.
– Dostupnost: Na rozdíl od lidí mohou systémy umělé inteligence být k dispozici 24/7, poskytují služby kdykoli bez únavy a potřeby přestávek.
– Měřítko: Umělá inteligence může zpracovávat a analyzovat data v měřítcích nemožných pro lidi, umožňuje poznatky a služby, které využívají velká data.
Nevýhody
– Nedostatek Hlubokého Porozumění: Umělá inteligence nedokáže pochopit hloubku lidského zážitku a často poskytuje povrchní nebo nevhodné odpovědi v složitých situacích.
– Ztráta Pracovních Míst: Umělá inteligence by mohla nahradit mnoho pracovních pozic, které nepožadují striktně lidské vlastnosti, což vede ke zvýšení nezaměstnanosti a sociální nerovnosti.
– Přílišná Závislost: Závislost na umělé inteligenci by mohla snížit lidské kognitivní schopnosti a bránit rozvoji dovedností nezbytných pro osobní růst a pokrok.
Pro další čtení si můžete prohlédnout tato témata na webových stránkách, jako je oficiální Organizace Umělé Inteligence nebo renomovaný Science Magazine, které diskutují o důsledcích technologie umělé inteligence a jejího rozvoje. Při hledání etických důsledků umělé inteligence může být dobrým výchozím bodem Asociace Pro Výpočetní Techniku, protože se často zaměřují na křížení technologie a etiky.