V době, kdy technologické pokroky a demografické změny rychle mění pracovní trh, se kvalifikovaní pracovníci stávají vzácným zbožím. Existuje konzistentní nárůst pracovních příležitostí, avšak mnoho z těchto pozic je charakterizováno nestabilitou a nízkou bezpečností. Nástup umělé inteligence urychlil tuto transformaci, neustále přepisuje ekonomické pravidla hrou s vysokou fluktuací pracovních míst a vznikem nových odvětví.
Důraz na kontinuální vzdělávání a přeškolování pracovníků se stává přední strategií zaměstnanosti. Tyto aktivity jsou považovány za zásadní pro překlenutí propasti mezi dostupnými pracovními místy a nezaměstnanými, kteří jim chybí potřebné dovednosti, zvláště v Itálii, kde je velký deficit v profesních oblastech jako jsou zdravotnictví a zelené technologie.
Itálie čelí jedinečnému dilemma; s odchodem generace baby boomers nevstupuje na trh práce dostatek mladších jedinců k nahrazení této generace. Tato absence vedla k zajímavému návrhu: přijetí německého modelu odborného vzdělávání pro žadatele o azyl. Jedná se o systém, který má za cíl využít podnikové zdroje pro odborné vzdělávání, což v konečném důsledku přináší výhody jak pro společnosti, tak pro uchazeče o zaměstnání.
Kromě toho Národní rada ekonomiky a práce (Cnel) využívá digitální vzdělávací iniciativy ve věznicích jako nástroj k podpoře začleňování, potenciálně snižuje míru recidivy a uspokojuje konkrétní tržní poptávku.
Přestože neustávají kritiky vztahující se k nepříznivým pracovním podmínkám a pracovním úrazům, vyprávění zůstává nezměněné. Existuje vnitřní konflikt mezi našimi dvojími rolí jako náročných spotřebitelů a pracovníků. Tyto „vnitřní“ třídní boje by mohly být zmírněny díky osvětě spotřebitelů a volbě odpovědných výrobků.
Stát může ovlivnit změny „svým hlasováním penězi,“, využitím svého nákupního síly k podpoře společností, které dávají prioritu udržitelnosti a zodpovědným subdodavatelským vztahům, stanovujíc tak příklad pro soukromé spotřebitele. V globálně integrované ekonomice boj proti outsourcingu vyžaduje politiku přesahující hranice, jako je Mechanismus pro přizpůsobení přeshraničního uhlíku (CBAM), který si klade za cíl srovnání konkurenčních podmínek a bránění nekalé konkurence ze strany firem, které obcházejí environmentální předpisy.
Reagování na složitosti trhu práce vyžaduje kolektivní úsilí, které zahrnuje inteligenci, upřímnou oddanost a občanskou odpovědnost.