Vídeňská konference s názvem „Lidskost na rozcestí: Autonomní systémy zbraní a výzva regulaci“ přitáhla celosvětovou pozornost k naléhavé potřebě mezinárodní regulace umělé inteligence (AI) ve zbraních. Rakouský ministr zahraničí zdůraznil kritickou potřebu okamžité globální akce zajistit, aby rozhodnutí o životě a smrti zůstala v lidské kontrole a nebyla odkládána na stroje.
Na konferenci se sešlo účastníci ze 143 zemí, aby diskutovali o potenciálních nebezpečích AI podporovaných autonomními zbraněmi, často označovanými jako „vražedné roboty“, a etických, právních a humanitárních otázkách týkajících se jejich použití bez lidského dohledu. Přesto, že probíhají diskuse v rámci Organizace spojených národů, nebyl zaznamenán výrazný pokrok při vytváření právních rámců pro řízení těchto nových vojenských technologií.
Prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže, Miryana Spolyarich, upozornila na morální selhání viditelné v současných mezinárodních konfliktech a zdůraznila vážné následky odkládání odpovědnosti za násilí na stroje a algoritmy. Naléhala na rychlý úkon, aby se zabránilo urychlování těchto selhání.
Generální tajemník Organizace spojených národů Antonio Guterres a Miryana Spolyarich jednotně označili výzvu, kterou představují „vražedné roboty“, za globální humanitární prioritu. Vyzvali národy, aby do roku 2026 uplatnily přísná zákazy a omezení na autonomní zbraně, aby ochránily současné i budoucí generace před následky jejich nasazení.
Znepokojivé pokroky AI na bojišti zahrnují autonomní drony ve válce v Rusku a na Ukrajině, které dokážou navigovat bez lidské intervence, což naznačuje se měnící roli AI v vojenských strategiích a důležitost rychlého a rozhodného jednání při řešení těchto výzev.