Výzkumníci využívající algoritmy strojového učení analyzovali 16. století malbu „Madonna della Rosa“, která je připisována Rafaelovi, odhalujíce zajímavé nové poznatky o jejím autorství. Zvláštní pozornost byla věnována jemným detailům, jako jsou tahy štětce, odstíny a další stylistické charakteristiky, na kterých byl trénován neuronový síť.
Intenzivní zkoumání pod mikroskopem vyvolalo pochybnosti o určitých rysy, zejména o zobrazení sv. Josefa, které bylo předmětem diskuse. Umělá inteligence navrhla, že zatímco většina malby byla pravděpodobně Raphaelovou prací, tvář sv. Josefa by mohla být namalována jiným umělcem. Toto zjištění poskytlo oporu dlouhodobé hypotéze a podnítily další diskuse ve sboru umělecké komunity.
Použití umělé inteligence v tomto případě nebylo zamýšleno jako náhrada lidské odbornosti, ale jako doplněk výbavy historiků umění, nabízející čerstvý a inovativní způsob, jak pomoci porozumět původu uměleckých děl. Analýza demonstrovala schopnost AI upozorňovat na rozdíly v malbě, které by jinak mohly uniknout pozornosti, obohacujíc tak výzkum dějin umění a potenciálně směrování budoucích studií.
Je důležité si uvědomit, jak poukazovali výzkumníci, že umělá inteligence je doplňkovým nástrojem. Jemná ocenění a kreativní podstata umění zůstávají nezaměnitelnými lidskými prvky, které AI nedokáže replikovat. Zatímco AI může prohloubit naši bázi znalostí, rozlišující pohled odborníka na umění zůstává nenahraditelný v oblasti výtvarného umění.
The source of the article is from the blog be3.sk