Maria Ressa, vyhlášená laureátka Nobelovy ceny, nedávno vystoupila na pódium po svém letu z Filipín, aby se podělila o svůj autoritativní pohled na zdraví globální demokracie na akci Post Live. Ressa promluvila upřímně a zdůraznila kritický vztah mezi ověřitelnými fakty a integritou voleb, naznačujíc, že rozšiřování digitálních dezinformací by mohlo signalizovat úpadek samotné demokracie.
Ressa upozornila na naléhavý problém, že žurnalistika a faktické zpravodajství jsou pod útokem. S nástupem technologických posunů, jako je generativní umělá inteligence, varovala před samozřejmostí informací pocházejících od těch, kteří mohou z jejího přijetí těžit. Místo toho vyzvala publikum, aby rozlišilo mezi upřímnou komunikací a chytře maskovanými propagacemi.
Odkazujíc na studii Institutu V-Dem, Ressa upozornila na alarmující trend, že přes 70 % světa prožívá autoritativní vládu, která je spojená se zvýšením útoků na novináře. Argumentovala, že když žurnalistické standardy polevují pod takovým tlakem, jde ztráta důležité role tisku při udržování demokratické odpovědnosti v nebezpečí.
Zaměřujíc se na roli sociálních médií, Ressa vyjádřila obavy z jejich inženýrského charakteru na šíření nepravdivostí rychleji než pravd. Tento jev podpořila výzkumem z MIT a vlastními zkušenostmi na Filipínách. Varovala, že bez základu pravdy jsou občané zbaveni agentury nezbytné k tomu, aby učinili informovaná volební rozhodnutí.
Nakonec Ressa promluvila o konceptu „enshittifikace,“ termínu, který vytvořil Cory Doctorow k popsání zhoršování kvality obsahu na internetu. Obsah generovaný umělou inteligencí podle ní hrozí zaplavením uživatelů materiálem nízké hodnoty, čímž se stává stále obtížnější rozeznat pravděpodobné od bezvýznamného. Ressina komentáře stály jako vážné připomenutí výzev, kterým demokracie čelí v éře rušivých technologických změn.
Důležité otázky a odpovědi:
– Jaký je dopad dezinformací na demokracii?
Dezinformace podkopává samotný základ demokratické společnosti, která spočívá v informovaném obyvatelstvu při rozhodování volební urny. Když jsou občané konfrontováni s falešnými nebo zavádějícími informacemi, nemohou učinit přesná rozhodnutí, což může vést k volbě nedemokratických vůdců a erozi důvěry v demokratické instituce.
– Jak jsou novináři ohroženi v současném globálním klimatu?
Novináři čelí fyzickým i digitálním hrozbám. Autoritativní režimy mohou použít obtěžování, uvěznění nebo dokonce násilí k jejich umlčení. Navíc šíření digitálních dezinformací může diskreditovat novináře, čímž jejich práci ztíží a znebezpečí.
– Jakou roli hrají sociální média v demokratickém diskurzu?
Zatímco sociální média mohou pomoci zapojit občany a poskytnout platformu pro různorodé hlasy, mohou rovněž být manipulována k šíření nepravd a propagandy. Jejich algoritmy mají tendenci dávat přednost zapojení před pravdou, často šíříce senzaci a rozdělující obsah šířeji než faktické zpravodajství.
– K čemu se vztahuje termín „enshittifikace“ a proč je to problém pro demokracii?
Termín „enshittifikace,“ jak je používán v kontextu komentářů Marie Ressy, odkazuje na postupný pokles kvality internetového obsahu, který zhoršuje rozšíření uměle vytvořeného materiálu, který může zaplavit uživatele. Stává se těžší najít spolehlivé informace, ohrožující informovaný veřejný diskurs a tím i demokracii.
Klíčové výzvy a kontroverze:
– Neúprosný temp technologické změny vyzývá regulační rámce a schopnost občanů a vlád držet krok.
– Vyvažování svobody slova se snahou bojovat proti dezinformacím bez zavedení státní nebo korporátní cenzury.
– Řešení ekonomického modelu sociálních mediálních platform, který podněcuje šíření dezinformací.
– Ochrana novinářů a jejich práce v prostředích stále nepřátelských k svobodnému tisku.
Výhody a nevýhody:
Výhody:
– Pokroky v technologii a sociálních médiích mohou zvýšit politickou účast a občanskou participaci.
– Digitální svět nabízí platformu pro marginální hlasy a nezávislé novináře.
Nevýhody:
– Šíření dezinformací a zavádějících informací mohou vést k polarizaci a nedůvěře v demokratické procesy.
– Novináři čelí zvýšenému riziku, když se stanou terčem jak státem podporovaných, tak nezávislých aktérů, kteří jsou proti demokratickým hodnotám.
– Závislost na algoritmech sociálních médií může zakřivit veřejný diskurs směrem k senzacionalismu a konfliktu.
Doporučený související odkaz:
Pro výzkum demokracie a politických trendů byste se mohli obrátit na web Institutu V-Dem: Institut V-Dem.
Pro informace o ochraně žurnalistiky a svobody tisku byste mohli navštívit: Reportéři bez hranic (RSF).
Pro poznatky o šíření a dopadu dezinformací na společnost by byla návštěva MIT Media Lab zajímavá: MIT Media Lab.