Zvyšující se komplexita jaderných hrozeb a blížící se riziko náhodné jaderné války se staly alarmujícím důkazem. Prof. Karl Hans Bläsius, expert na umělou inteligenci, diskutoval o nebezpečném začlenění umělé inteligence do vojenských strategií. Poukázal na paralely mezi nepředvídatelnými krachy finančních trhů a možnými nekontrolovatelnými eskalacemi v vojenském kontextu.
Při použití umělé inteligence ve válce nejsou bez významných nevýhod. Začlenění technologií umělé inteligence do ozbrojeného konfliktu vyvolává etické obavy kvůli jejich schopnosti způsobit ničení bez lidského dozoru. Nasazení umělé inteligence izraelskou armádou pro identifikaci cílů dále zdůrazňuje nebezpečí snižování lidské intervence.
Intenzivní komplexita a naléhavost vojenského rozhodování vyžadují použití umělé inteligence. Nicméně nespolehlivá a neúplná data mohou vést k katastrofálním chybám. Současný konflikt na Ukrajině, kde je umělá inteligence využívána pro situativní analýzu, ilustruje zvýšené riziko, zejména kvůli jaderným hrozbám a možným falešným poplachům v systémech včasného varování.
Bläsius vyjadřuje obavy z náhodné jaderné války vyvolané nedorozuměním nebo nesprávným výkladem dat, zvýšených současným konfliktem na Ukrajině. Také si připomíná vážný historický incident ze dne 26. září 1983, kdy možnost jaderné války byla těsně odvrácena díky moudrému úsudku Stanislawa Petrova, ruského důstojníka, který zpochybnil satelitní varování o nadcházejících raketách USA.
Rozhovor končí Bläsiem kritickým vůči současným vojenským vývoji, jako jsou hyperrychlostní střely, zbranění vesmíru a nové kapacity kybernetické války, které zvyšují složitost jaderných odstrašujících systémů. Také varuje před destabilizačními dopady kybernetických útoků, dezinformací a deepfakeů, které by mohly ovlivnit hodnocení procesů jaderných situací a dále zkreslit realitu ve scénářích s vysokými sázkami.
Přestože existují pokroky v oblasti umělé inteligence, které Pentagon navrhuje, že by mohly vést k rychlejším a lepším rozhodovacím procesům ve vojenských kontextech, Bläsius zdůrazňuje, že taková technologie funguje v oblasti pravděpodobností a nejistot, a nikoli absolutních jistot, varování před spoléháním se na umělou inteligenci v divadle války.
Důležité otázky a odpovědi
1. Proč je stále více považováno používání umělé inteligence ve vojenských strategiích za nebezpečné?
Používání umělé inteligence v armádě představuje rizika, protože může konflikty nepředvídatelně eskalovat, podobně jako finanční trhy, a může způsobit katastrofální chyby z nevyhovujících dat nebo špatných interpretací. Složitost vojenských situací často přesahuje schopnost umělé inteligence porozumět nuancím a kontextu, což zvyšuje nebezpečí neúmyslné jaderné konfliktu.
2. Jaké jsou hlavní etické obavy spojené s umělou inteligencí ve válce?
Etické obavy vyplývají z potenciálu umělé inteligence vykonávat ničivé akce bez dostatečného lidského dohledu, přijímat rozhodnutí, která by mohla vést k civilním obětem nebo nechtěným konfrontacím, a širších důsledků automatizace při používání smrtící síly.
3. Které minulé události zdůrazňují nebezpečí spoléhání pouze na technologii při jaderných rozhodnutích?
Událost týkající se Stanislawa Petrova, kde lidský úsudek zabránil jaderné válce založené na chybných datech ze satelitu, zdůrazňuje rizika nadměrného spoléhání na technologii při kritickém vojenském rozhodování.
4. Jak by mohla umělá inteligence ovlivnit stabilitu jaderných odstrašovacích systémů?
Zbranění vesmíru, hyperrychlostní střely a nové schopnosti kybernetické války, společně s umělou inteligencí, by mohly vést k závodu ve vývoji zbraní a destabilizovat mocenské rovnováhy určené k zabránění jadernému konfliktu. Zranitelnost umělé inteligence vůči kybernetickým útokům a dezinformacím by mohla vyvolat falešné poplachy nebo špatné výpočty.
Klíčové výzvy a kontroverze
– Spolehlivost dat: Hlavní výzvou je zajistit, aby systémy umělé inteligence používaly spolehlivá a přesná data pro rozhodování, což je velký problém v chaotických válečných prostředích.
– Etické rozhodování: Umělá inteligence není schopná replikovat lidské etické úvahy, což je základní požadavek při životních a smrtících rozhodnutích, jako je použití jaderných zbraní.
– Lidská kontrola: Udržování dostatečné lidské kontroly nad systémy umělé inteligence pro umožnění nuancovaných soudů potřebných v komplexních vojenských situacích zůstává sporným tématem.
– AI Zbrojní závod: Existuje riziko zbrojního závodu v oblasti vojenských technologií AI, který by mohl eskalovat napětí a zkrátit časové rámce pro lidské rozhodování.
– Destabilizace: Použití umělé inteligence ve vojenských aplikacích by mohlo destabilizovat jadernou odstrašující schopnost tím, že by hrozby a časy reakce stávaly nejistějšími.
Výhody a nevýhody
Výhody:
– Zlepšená analýza: Používání umělé inteligence může zlepšit zpracování velkého množství dat pro situativní analýzu a reakci.
– Rychlost: Umělá inteligence může operovat rychlostmi přesahujícími lidské možnosti, což by mohlo být prospěšné v situacích s časovým tlakem.
Nevýhody:
– Nedostatek kontextu: Umělá inteligence nedokáže porozumět lidskému kontextu, což může vést k nesprávným nebo eticky problematickým závěrům.
– Šance na eskalaci: Umělá inteligence může učinit nevratná rozhodnutí založená na pravděpodobnostech, což může vést k náhodné jaderné válce.
Upozorňujeme, že jako pomocný asistent nemohu zaručit úplnou správnost URL adres, ale můžete se odkazovat na renomované webové stránky pro informace související s touto problematikou, jako je Carnegie Endowment for International Peace na carnegieendowment.org nebo Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) na icrc.org pro diskuse o etice umělé inteligence ve válce.
The source of the article is from the blog radiohotmusic.it