Přestože Evropská komise od roku 2018 podnikla různé iniciativy k posílení vývoje ekosystému umělé inteligence (AI) v rámci Evropské unie (EU), zpráva Evropského dvora audátorů odhalila podprůměrný výkon ve srovnání s globálními lídry v této oblasti. Snahy urychlit investice do AI zaostávají za těmi ve Spojených státech a Číně, kde soukromý sektor investuje výrazně více než v EU.
Analýzy odhadují, že od roku 2018 do 2020 se investiční propast v oblasti AI mezi EU a USA více než zdvojnásobila, přičemž EU zaostávala o více než 10 miliard eur. K řešení tohoto problému Komise vypracovala strategie zaměřené na harmonizaci vývoje AI ve všech členských státech. Mezi tyto patří politiky, které by měly zkoumat rizika AI, vytvářet regulace a zvyšovat investice. Snahy o orchestraci těchto opatření však trpěly nedostatkem koordinace s členskými státy a systematickým přístupem k monitorování investic.
EU čelí výzvám v globálním závodě o vůdčí postavení v oblasti AI. Soukromé investice sehrávají klíčovou roli při posílení schopností unie, zejména v nových odvětvích, jako jsou robotika, velká data, cloud computing, výkonné výpočty, fotonika a neurověda. Cílové investice EU, zahrnující jak veřejné, tak soukromé fondy, mají dosáhnout 20 miliard eur ročně po roce 2020, s plánovaným navýšením financování Unie v následujících letech.
Přestože jsou tato ustanovení, cílky investic EU do AI zůstávají od roku 2018 neurčité a neměnné, naznačujíc rozpor mezi ambicemi a účinností současné strategie. I když došlo k nárůstu alokací rozpočtu na výzkum AI, nedostatek synergie mezi těmito investicemi a soukromým sektorem byl omezujícím faktorem. Aby EU naplnila své ambice, musí nejen zdokonalit své nástroje řízení a strategie investic, ale také lépe využít výsledky výzkumu pro komerční aplikace. To by bylo nezbytné k zajištění její dominance v oblasti AI do roku 2030, kdy si klade za cíl, aby 75 % svých podniků využívalo technologie AI.
Klíčové otázky a odpovědi:
1. Proč má EU potíže soutěžit globálně v investicích do AI?
Potíže EU lze přičíst různým faktorům, včetně nedostatku koordinace s členskými státy, nedostatečných a neúčinných strategií investic a zjevné propasti v investicích ve veřejném a soukromém sektoru ve srovnání s globálními lídry, jako jsou Spojené státy a Čína.
2. Jaké jsou investiční cíle EU pro AI a změnily se?
Cíle investic stanovené EU směřují k dosažení 20 miliard eur ročně ve financování AI z veřejných i soukromých fondů po roce 2020. Tyto cíle však zůstaly neměnné od svého zavedení v roce 2018, což může naznačovat, že strategie EU není dostatečně sladěna s rychlým tempem vývoje v oblasti AI a globální konkurencí.
3. Jakým výzvám čelí EU při dosahování vůdčí pozice v oblasti AI?
Mezi výzvy patří výše zmíněná investiční propast, nedostatek koordinace a systematický přístup, neurčité investiční cíle a nevyužití výsledků výzkumu pro komerční aplikace. Navíc regulační rámce určené k zajištění etického vývoje AI mohou působit jak jako směrnice, tak jako překážka pro rychlou inovaci, v závislosti na jejich provedení.
Klíčové výzvy nebo kontroverze:
1. Koordination mezi členskými státy: Velkou výzvou je zajistit synergií a koordinaci mezi členskými státy EU pro dosažení harmonizované a účinné strategie investic do AI.
2. Udržení rovnováhy mezi regulací a inovací: EU je známá svým zaměřením na ochranu soukromí a etické normy, jako je Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Najít rovnováhu mezi přísnou regulací AI a vytvořením prostředí příznivého k inovacím je kontroverzní a náročné téma.
3. Investice ve veřejném vs. soukromém sektoru: Existuje zjevný rozdíl ve velikosti a rychlosti investic mezi veřejným a soukromým sektorem, přičemž ten druhý je vnímán jako nestíhající s globálními konkurenty.
Výhody a nevýhody:
Výhody:
– Důraz EU na etickou AI by mohl vytvořit důvěryhodnější a udržitelný ekosystém AI.
– Potenciální synergie z jednotného přístupu by mohla poskytnout rámec pro silnou spolupráci mezi členskými státy.
– Zvýšení financování Unie pro budoucí roky naznačuje závazek překonat stávající nedostatky.
Nevýhody:
– Současná strategie EU může být příliš rigidní a pomalá na adaptaci k rychlým změnám v sektoru AI.
– Nejasné investiční cíle a podprůměrný výkon mohou vést k neustálému zaostávání za USA a Čínou.
– Přílišná regulace by mohla potenciálně tlumit inovace a odrazovat soukromé sektorové investice.
Pro další studium iniciativ AI EU a úsilí o porozumění jejich širší strategii pro technologický rozvoj, zkoumejte oficiální webové stránky jako je digitální strategie Evropské komise na odkazu European Commission – Digital Strategy a relevantní zprávy z Evropského dvora audátorů na adrese European Court of Auditors. Tyto odkazy poskytují důvěryhodný zdroj informací k tématu a jsou cenné pro každého, kdo se chce ponořit do plánů a politik EU pro vývoj AI.
The source of the article is from the blog exofeed.nl