Uplynulé desetiletí bylo svědkem vzestupu technologických a digitalizačních sektorů, kteří revolucionalizují naši ekonomiku a společnost s ohromující rychlostí. V čím dál více propojeném světě tyto sektory, zejména Informační a komunikační technologie (ICT), zažívají růst třikrát větší než širší ekonomika.
V roce 2023, v členských státech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zahrnuje 38 zemí, sektor ICT zaznamenal průměrnou roční míru růstu 7,6 %, dosahujíc nového rekordního maxima, které nebylo zaznamenáno od roku 2013. Tento pozoruhodný údaj vyplývá z „Výhledu digitální ekonomiky 2024“ OECD, zprávy, která zkoumá rostoucí oblast digitálních ekonomik.
První svazek zprávy se zaměřuje na klíčové technologie, jako je umělá inteligence (AI) a špičkové bezdrátové sítě. Zabývá se jejich přijetím v podnicích, vládách a občanské společnosti, zatímco zkoumá jejich transformační potenciál. Růst Španělska v této oblasti se pohybuje kolem 7 %, těsně se shoduje s průměrem OECD, ale stále je za pozoruhodným 12% rozvojem sektoru Spojeného království. Naopak země jako Slovenská republika, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Norsko a Maďarsko se pohybují pod hranicí 5 %.
Data se stala hnací silou tohoto dynamického ekosystému, podporujíc potřebu zvýšení šířky pásma, rychlosti a snížení latence. Téměř všechny země OECD spustily sítě 5G a zasahují do technologií nad rámec toho, očekávají komerční nasazení 6G kolem roku 2030. Tyto pokroky doufají, že překlenou digitální propast, zejména v nedostatečně pokrytých venkovských oblastech, a přesto jsou rozdíly ve digitálních dovednostech znatelné.
Cloud computing a zařízení Internet věcí (IoT) se těší rozsáhlému přijetí, zatímco daty řízená technologie, jako je AI, je stále v plenkách, s významným využitím v sektoru ICT ve 28 % společností OECD zaměstnávajících AI. OECD zdůrazňuje potřebu rovného přístupu a raného vzdělávání v digitálních dovednostech k urychlení přijetí technologií a zúžení digitálních mezer v používání internetu souvisejících s věkem, vzděláním a příjmy, klíčové pro rovné příležitosti a digitální začlenění.
Budoucnost AI slibuje obrovský potenciál, s investicemi zvýšenými ze 1,3 miliardy na 17,8 miliard dolarů od roku 2022 do 2023, což nyní představuje 18,2 % z celkového rizikového kapitálu u AI. Přesto zpráva varuje před riziky spojenými s důvěrou, rovností, ochranou osobních údajů, bezpečností a odpovědností. Incidenty týkající se AI, zejména generativní AI, vzrostly od roku 2022, a porozumění potenciálním výhodám a výzvám těchto technologií je nezbytné.
Závěrem zpráva zkoumá virtuální realitu (VR), zasvěcený prostředek, který simuluje zkušenosti příliš nebezpečné nebo nepraktické pro reálný svět. Ačkoliv VR otevírá nové experientální hranice, vyžaduje také nová řešení zabezpečení a ochrany soukromí, neboť pouhá 20minutová VR relace může produkovat téměř dva miliony jedinečných datových bodů týkajících se tělesného jazyka uživatele. To vyvolává značné obavy, zejména vzhledem k fyzickému a duševnímu zdraví mladších uživatelů.
Důležité otázky a klíčové výzvy:
1. Jak lze digitální propast efektivně překonat?
– Iniciativy na zlepšení digitální infrastruktury jsou nezbytné, zejména v oblastech venkova. Zvýšení dostupnosti vysokorychlostního internetu, podpora digitální gramotnosti a zajištění cenově dostupného přístupu k digitálním zařízením jsou zásadní kroky směrem k digitálnímu začlenění.
2. Jaká jsou rizika spojená s AI a jak lze s nimi zacházet?
– Rizika AI zahrnují otázky zkreslení, nedostatek transparentnosti a obavy o soukromí. Implementace etických směrnic, zlepšení algoritmů ke snížení zkreslení a efektivní regulační rámce mohou pomoci řídit tato rizika.
3. Jak rychlý růst sektoru ICT ovlivňuje zaměstnanost?
– Růst sektoru ICT vytváří nové pracovní příležitosti, zejména pro ty s technickými dovednostmi. Nicméně existuje také riziko nahrazení pracovních míst v důsledku automatizace, což zdůrazňuje potřebu programů přeškolování a zdokonalování dovedností.
Výhody:
– Ekonomický rozvoj: Vzrůst sektoru ICT podporuje ekonomický růst a vytváří nové pracovní příležitosti.
– Inovace: Digitální éra podporuje inovace, vedoucí k vytváření nových služeb, produktů a způsobů podnikání.
– Dostupnost: Digitální technologie mohou zpřístupnit vzdělání, zdravotní péči a vládní služby.
Nevýhody:
– Nerovnost: Existuje riziko prohloubení digitální propasti, zejména ovlivňující ty s nižším příjmem, menším vzděláním a venkovské populace.
– Ochrana soukromí a bezpečnost: S nárůstem dat se zvyšuje riziko úniku a hrozeb osobnímu soukromí.
– Dislokace pracovní síly: Automatizace a digitalizace mohou nahradit pracovníky, vyžadujíce významné úsilí o rekvalifikaci pracovníků.
Kontroverze:
– Regulace technologií: Dosáhnout rovnováhy mezi podporou inovace a ochranou spotřebitelů a společnosti je kontroverzní, přičemž různé země přijímají různé přístupy.
– Etické užití AI: Probíhají debaty o etických důsledcích AI, včetně technologie rozpoznávání obličeje a potenciálního zkreslení v systémech AI.
Příbuzné odkazy:
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Důležité je si uvědomit, že neustálé pokroky v technologiích znamenají, že digitalizace je neustále se měnícím prostředím. Spolupráce mezi vládami, soukromými sektory a občanskou společností je klíčová při překonávání výzev a utváření digitální budoucnosti pro všechny.