Klíčoví zástupci Spojených států a Číny se sešli v Ženevě ve Švýcarsku, aby zahájili významný diplomatický dialog o umělé inteligenci (AI). Tato zahajovací schůzka představuje první ze série mezivládních rozhovorů zaměřených na AI, jak stanovilo čínské ministerstvo zahraničí.
Na americké straně se zúčastnili úředníci z Rady pro národní bezpečnost Bílého domu, ministerstva zahraničí a ministerstva obchodu. Zatímco jejich čínští protějšky zahrnovaly delegáty z ministerstva zahraničí a Národní komise pro vývoj a reformu.
Účastníci vyjádřili své názory na řadu relevantních otázek, zejména na technologické výzvy, které AI přináší, a na její globální správu. Diskuse vycházela z předchozí dohody mezi americkým prezidentem Joe Bidenem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Během jejich setkání v San Franciscu v listopadu 2023 souhlasili s vytvořením společné pracovní skupiny zabývající se umělou inteligencí.
Vysoké setkání bylo dohodnuto během nedávné návštěvy amerického ministry zahraničí Antonyho Blinkena v Pekingu. Během AI dialogového setkání v Ženevě, autoritativní zástupce z Rady pro národní bezpečnost Bílého domu sdílel informace s americkými médii; pořad jednání zahrnoval řešení bezpečnostních a rizikových aspektů spojených s AI a zaměřoval se na sofistikované systémy.
I když diskuse zahrnovaly sdílení prémiírních úvah o technologických rizicích AI, americký úředník naznačil, že není žádné očekávání dosažení závazného závazku nebo konkrétního opatření v této fázi. Diskuse neměly za cíl hledat technická partnerství nebo spolupracovat na výzkumech. Navíc Americká administrativa sdělila, že její politiky ochrany technologií zůstávají nerozluštitelné, a zachovávají defenzivní postoj na strategickém frontu.
V kontextu Sino-amerického AI dialogu, který začíná v Ženevě, existuje několik faktů a úvah, které jsou relevantní, i když nejsou zmíněny v článku:
Globální vůdčí role v oblasti AI: Spojené státy a Čína jsou obě vůdci v oblasti AI technologií, přinášející významné pokroky v odvětví. To znamená, že mají zásadní vliv na globální správu AI a její budoucí vývoj.
Ochrana duševního vlastnictví: Problematika krádeže a ochrany duševního vlastnictví často bývá bodem sporu v technologických výměnách mezi Čínou a Spojenými státy, což by mohlo být podtextem diskusí o spolupráci v oblasti AI.
Dopady na lidská práva: Používání AI Čínou k dohledu a dopad na lidská práva by mohly být kritickým problémem z amerického pohledu, zejména vzhledem k různým správcovským systémům a ideologiím, které jsou v sázce.
Vojevědecké aplikace: Potenciální vojenské aplikace AI a spojená rizika zbrojního závodu v oblasti síťů smrti na bázi autonomních zbraní (LAWS) by mohly být klíčovým tématem v diskusích o bezpečnostních a rizikových otázkách AI.
Nejdůležitější otázky týkající se Sino-amerického AI dialogu v Ženevě mohou zahrnovat:
Jak se bude řídit řízení AI etickými zvažováními?
Jaká opatření budou přijata pro zabránění potenciálnímu zbrojnímu závodu v oblasti AI?
Mohou se obě země shodnout na standardech pro vývoj a nasazení AI?
Klíčové výzvy nebo kontroverze spojené s dialogem by mohly souviset se nalezením společných základů pro regulační rámce, když existují široce rozdílné ideologie a různé přístupy k správě technologií, stejně jako s usmířením soutěživých aspektů vývoje AI se sdílenou potřebou minimalizovat rizika.
Dialog může nabídnout několik výhod, jako je prevence nedorozumění, která by mohla vést k neshodám, podpora globální spolupráce při sdílených výzvách AI jako je kybernetická bezpečnost a stanovení standardů pro etiku a správu AI. Naopak nevýhody mohou zahrnovat potenciální nárůst rivalit, pokud se jedna nebo druhá strana bude dívat na dialog jako na nulovou hru nebo posílení existujících geopolitických napětí, pokud se kontroverzní otázky nedají efektivně řídit.
Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi citlivé téma a dynamicky se měnící, měly by se sledovat přímé odkazy na oficiální domény poskytující aktualizace a související informace. Relevantní oficiální odkazy by mohly zahrnovat americké ministerstvo zahraničí (https://www.state.gov) a čínské ministerstvo zahraničí (https://www.fmprc.gov.cn/mfa_eng).
Vzhledem k rychle se měnící povaze mezinárodních vztahů a politiky týkající se technologií, se výše uvedené představuje jako situace podle nejnovějších dostupných informací.
The source of the article is from the blog procarsrl.com.ar