Automatizace v letectví má značný vliv na vojenské operace, jako je zřejmé ze snahy amerického letectva automatizovat část své flotily. Nedávné dodání tří stíhaček F-16 na základnu Eglin letectva Spojených států je jasným signálem, že toto odvětví pokračuje vpřed. Tyto letouny se mají přeměnit na plně autonomně ovládané jako součást programu Viper Experimentation and Next-gen Operations Model (VENOM) pro testování autonomních technologií. S tímto pokrokem plánuje ministr letectva Frank Kendall v příštích měsících usednout do jednoho z těchto autonomních letadel.
Je však důležité si uvědomit, že autonomní F-16 nebudou okamžitě nasazovány do skutečných konfliktních situací. Jejich současným účelem je sloužit jako testovací platforma pro vývoj softwaru, zejména pro budoucí generaci bezpilotních letounů. Výkon modelu umělé inteligence v leteckém simulátoru proti pilotům letectva je důkazem kvality softwaru. Nicméně lidským pilotům stále zůstává rozhodující úloha, protože letectvo zdůrazňuje nutnost mít „člověka v obvodu“ během testování autonomie a provozů.
Při pohledu do budoucnosti, letectvo představuje koncept známý jako „Spolupracující bojové letouny“. Tento koncept zahrnuje stíhače a bombardéry létající vedle dronů s umělou inteligencí, které dokážou efektivně řešit protivníky, umožňovat komunikaci a poskytovat podporu při dosahování cílů mise. Tento kooperativní přístup má značný potenciál a získává popularitu mezi vojenskými strategiemi po celém světě.
Nápomocný boj není limitován jen Spojenými státy. Britský projekt Mosquito drony byly zrušeny ve prospěch ekonomičtější alternativy. Mezitím Austrálie aktuálně provádí testy dronů Boeing MQ-28 Ghost Bat pro nasazení ve svém vzdušném prostoru. Čína také dosahuje pozoruhodného pokroku ve vývoji svého vlastního dronu „věrný spojenec“, což přitáhlo pozornost ministra letectva Franka Kendalla díky jeho pokročilým schopnostem.
Ve výborech Senátu Kendall zdůraznil naléhavou potřebu Úřadu letectva udržet technologickou převahu v konfrontaci s významnými investicemi Číny do vojenských schopností. Vyjádřil obavy o možnost Číny vyzvat strategickou stabilitu, cílit na kritické vesmírné systémy a oslabit schopnost USA projikvat leteckou moc.
Jak závod o technologickou nadvládu pokračuje, je jasné, že automatizace a umělá inteligence budou nadále formovat budoucnost vojenského letectví. Aktivní přístup letectva Spojených států k využívání technologických pokroků pro řešení současných bezpečnostních výzev demontruje závazek k ochraně.
**FAQ**
**Co je VENOM?**
VENOM znamená Viper Experimentation a Next-gen Operations Model. Jedná se o autonomní program testovací platformy zaměřený na vývoj pokročilého softwaru pro budoucí operace bezpilotních letadel.
**Budou autonomní F-16 nahradit lidské piloůty?**
Ne, současným účelem autonomních F-16 je vývoj a testování softwaru. Lidský piloti budou stále hrát rozhodující roli při dozoru a účasti na leteckých operacích.
**Co znamená „Spolupracující bojové letouny“?**
„Spolupracující bojové letouny“ se odkazuje na koncept, ve kterém stíhače a bombardéry spolupracují s drony s umělou inteligencí. Tyto drony pomáhají v bojových operacích, komunikaci a různých podpůrných rolích.
**Které další země zkoumají podobné technologie?**
Země jako Velká Británie, Austrálie a Čína se také zabývají vývojem a nasazením pokročilých dronů. Každá země má své vlastní iniciativy a priority využívání automatizace pro vojenské účely.
*Zdroje:*
1. USAF/David Shelikoff, url: usaf.mil
2. Senátní výbor pro rozpočet, url: appropriations.senate.gov
3. DARPA, url: darpa.mil
The source of the article is from the blog klikeri.rs