Umělá inteligence (AI) přinesla do hudebního průmyslu novou vlnu kreativity a možností pro umělce. Umělci jako Glorb využívají sílu AI k vytváření hudby pomocí generativních algoritmů, což mělo za následek miliony poslechů na platformách jako Spotify a YouTube. Avšak s rostoucí popularitou AI-generované hudby se objevují otázky ohledně autorských práv a vlastnictví.
Úspěch Glorba, mozkového trustu za virální SpongeBobem inspirovanými rapovými skladbami, zdůrazňuje potenciál AI v produkci hudby. S průměrným počtem téměř milion posluchačů měsíčně na Spotify a miliony zhlédnutí na YouTube, Glorbův úspěch upozorňuje na možnosti AI v hudební tvorbě.
Zatímco se nástroje AI nadále rychle rozvíjejí, odborníci zdůrazňují potřebu řešit problémy týkající se autorských práv. Tracy Chan, CEO společnosti Splash, specializované na generativní AI hudbu, navrhuje nalezení rovnováhy mezi vytvářením obsahu a odměňováním původních umělců. S postupující technologií se předpokládá, že stále více umělců začne do svého tvůrčího procesu začleňovat nějakou formu AI.
Už nyní byly zaznamenány případy využití AI v produkci originální hudby. Paul McCartney oznámil poslední nahrávku The Beatles s názvem „Now and Then“, která využívala AI technologii k extrakci hlasu zesnulého Johna Lennona. Stejně tak zpěvačka Grimes vydala platformu elf.tech, kde umělci mohou využít AI replikaci jejího hlasu ve své hudbě, přičemž výtěžky putují k Grimes.
AI-generovaná hudba však také vyvolává obavy. Umělec známý jako Ghostwriter se stal virálním díky skladbě, která využívala AI replikace hlasů rapperů Drakea a zpěváka The Weeknd. Skladba byla okamžitě odstraněna z platforem z důvodu autorských nároků. Universal Music Group (UMG) zaujala pevný postoj proti neoprávněnému využití jejich chráněné hudby pomocí AI.
Jedním z problémů je detekce a sledování AI hudby na streamovacích platformách. Tradiční hudba může být přirovnána k otisku prstu, což umožňuje platformám identifikovat a posoudit potenciální porušení autorských práv. AI-generovaná hudba však postrádá tuto identifikační vlastnost, což ztěžuje sledování a odstranění.
Rozsah AI-generované hudby zůstává neznámý, protože existují omezené nástroje pro sledování jeho přítomnosti na různých platformách. Avšak s kulturním prosazováním AI hudby je pravděpodobné, že zainteresovaní aktéři a držitelé práv podniknou kroky proti platfomám hostujícím neoprávněnou AI hudbu.
Zákonodárci také začínají řešit tuto problematiku. „Zákon o ELVISovi“, podepsaný guvernérem Tennessee Billem Leem, rozšiřuje existující pravidla k ochraně proti neoprávněnému užití něčí podoby tím, že do svého rozsahu zahrnuje i „hlas“. Tento zákon představuje první krok k regulaci AI-generovaných hlasů v hudbě.
S rostoucí rolí AI ve formování hudebního prostředí musí průmysl řešit výzvy spojené s autorskými právy a vlastnictvím v této digitální éře. Dosáhnout rovnováhy mezi tvůrčími možnostmi a ochranou práv umělců zůstává klíčovým úkolem pro všechny zainteresované strany.
Často kladené dotazy (FAQ)
The source of the article is from the blog aovotice.cz