Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 došlo k dalekosáhlým dopadům na celosvětovou úroveň. Mnozí se domnívali, že jedním z pozitivních výsledků pádu byla redukce emisí metanu způsobených lidmi. Avšak nedávný výzkum provedený na University of Washington tuto předpokládanou skutečnost vyzývá.
Vzestup metanu v atmosféře rostl až do roku 1990. Vědci dříve předpokládali, že ekonomický kolaps v bývalém Sovětském svazu vedl k poklesu těžby ropy a zemního plynu, což mělo za následek zpomalení globálních úrovní metanu. Nová studie však naznačuje opak.
Výzkum nového senior autora Alexe Turnera, asistenta atmosférických věd na University of Washington, odkrývá překvapivé zjištění: „Metan má tyto záhadné trendy, které vlastně nerozumíme. Jedním z nich, který je vždy fascinující, je toto zpomalení v roce 1992. Zjistili jsme, že pád Sovětského svazu se zdá vést k překvapivému nárůstu emisí metanu.“
Zatímco oxid uhličitý je považován za významnější kvůli dlouhodobému globálnímu oteplování, metan hraje klíčovou roli v krátkodobém horizontu. Má větší schopnost zachytit teplo než CO2 a jeho životnost v atmosféře je poměrně krátká, přibližně desetiletí, což umožňuje, aby jeho hladiny fluktovaly.
V nedávných letech došlo k významnému zrychlení hladin metanu, zejména během lockdownů kvůli COVID-19. Předchozí výzkum Turnera naznačuje, že snížení emisí z vozidel a reaktivní dusík (znečišťující látka ve vzduchu) způsobený útlumem jízdy přispěly k tomuto nárůstu. Absence znečištění kombinující se s molekulami metanu způsobila jejich prodlouženou přítomnost v atmosféře.
Nová studie se zabývá záhadným fenoménem pozorovaným v roce 1992 – náhlým zpomalením růstu koncentrací metanu v atmosféře. Rozplétání zdrojů methanu může být složité, protože zahrnují jak přírodní zdroje jako bažiny, tak i zdroje spojené s lidmi, jako jsou fosilní paliva, skládky, trávicí procesy hospodářských zvířat a hnojení. Navíc může zemní plyn unikat při těžbě jiných fosilních paliv a v některých případech je úmyslně spalován nebo vyfukován.
Zjištění této studie zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu, aby bylo možné lépe porozumět složitému chování emisí metanu. Ačkoli pád Sovětského svazu mohl mít neočekávané důsledky pro hladiny metanu v Turkmenistánu, připomíná, jak jsou vzájemně propojeny různé sociálně-ekonomické faktory s environmentálními dopady.
Často kladené otázky (FAQ)
Q: Co je to metan?
Metan je skleníkový plyn s větší schopností zachycovat teplo než oxid uhličitý. Vzniká jak přirozenými procesy, tak lidskou činností, jako je rozklad organické hmoty a těžba a spalování fosilních paliv.
Q: Jaké byly předchozí předpoklady ohledně emisí metanu po pádu Sovětského svazu?
Obecně se věřilo, že ekonomický kolaps Sovětského svazu v 90. letech vedl k poklesu těžby ropy a zemního plynu, což mělo za následek zpomalení emisí metanu způsobených lidmi.
Q: Co odhalil nový výzkum na University of Washington?
Studie zjistila, že emise metanu v Turkmenistánu, bývalé sovětské republiky a hlavního producenta ropy, se ve skutečnosti zvýšily po rozpadu Sovětského svazu, na rozdíl od předchozích předpokladů.
Q: Proč je metan důležitý?
Ačkoli je oxid uhličitý významnější pro dlouhodobé globální oteplování, metan hraje klíčovou roli v krátkodobém horizontu. Má silnější schopnost zachytit teplo a kratší životnost v atmosféře.
Q: Jaké má tato studie důsledky?
Studie poukazuje na složitou povahu emisí metanu a potřebu dalšího výzkumu k porozumění jeho chování. Také osvětluje vzájemné propojení sociálně-ekonomických faktorů a jejich dopad na životní prostředí.
Zdroj: University of Washington, [University of Washington](https://www.washington.edu)
The source of the article is from the blog procarsrl.com.ar