Čína nedávno představila interaktivního umělého inteligentního chatbota s názvem ‚XiBot‘, který je navržen k šíření politických názorů prezidenta Si Ťin-pchinga. Mezi pokročilými globálními trendy v IT tento poznatek vyvolal dichotomii reakcí.
Na jedné straně je vývoj XiBota vnímán jako krok k přijmutí technologických inovací podobných těm, které vedly mezinárodně uznávané nástroje umělé inteligence, například ChatGPT od OpenAI. Prototyp spojuje prezidentovy doktríny s špičkovými schopnostmi umělé inteligence, zjevně s cílem vzdělávat a informovat uživatele o politické situaci v Číně.
Nicméně motivace za zahájením XiBota nejsou uskutečněné bez kritického zkoumání. Obavy rostou zejména ohledně potenciálu XiBota fungovat jako nástroj ideologického prosazování a prostředek pro zintenzivnění státního dohledu. Kritici naznačují, že tento chatbot nemusí být pouze neškodnou technologickou novinkou, ale může sloužit jako prostředek k šíření státem schválených narativů a tím k získání kontroly nad veřejným míněním.
Jak se vyvíjí diskuze o roli umělé inteligence v politice, XiBot stojí na první linii – svědectví o Číně, která usiluje o inovace v oblasti umělé inteligence, ale zároveň potenciální znamení státního záměru vést dialog a myšlenkový proces v digitální éře.
Důležité otázky a odpovědi:
Jaký je účel chatbota XiBot umělé inteligence?
Účelem XiBota je šířit a vzdělávat uživatele o politických názorech prezidenta Si Ťin-pchinga a informovat je o politické situaci v Číně sloučením Xiho doktrín s technologií umělé inteligence.
Jaké jsou obavy spojené s XiBotem?
Existují obavy, že by XiBot mohl být využit jako nástroj pro ideologické prosazování a prostředek k intenzifikaci státního dohledu. Kritici se obávají, že by mohl primárně sloužit k šíření státem schválených narativů, tím ovlivňující a ovládající veřejné mínění.
Klíčové výzvy a kontroverze:
– Etické důsledky: Stejně jako u jakékoli státem řízené iniciativy umělé inteligence, vzniká otázka, zda bude technologie dodržovat etické normy, nebo zda bude použita pro propagandu a potlačování nesouhlasu.
– Ochrana dat: Při zacházení s osobními údaji a konverzacemi by chatbot mohl potenciálně shromažďovat citlivé informace, což vyvolává obavy o ochranu soukromí.
– Svoboda projevu: Chatbot může omezit diskuse nebo blokovat obsah, který nesouzní s oficiálními ideologiemi, potenciálně umlčující svobodu projevu.
Výhody:
– Vzdělávací nástroj: XiBot by mohl sloužit jako vzdělávací platforma poskytující vhledy do čínské politické myšlenky a vládního pohledu na různá témata.
– Technologická inovace: Ilustruje závazek Číny k rozvoji umělé inteligence a technologického pokroku.
Nevýhody:
– Cenzura: Hrozí, že by chatbot mohl být použit k cenzuře nechtěných názorů nebo propagovat cenzuru prostřednictvím interakcí.
– Propaganda: Umělá inteligence by mohla šířit jednostranný narativ, bránící uživatelům v přístupu k různorodým názorům a informacím.
Pro současné diskuze o etice a správě umělé inteligence na celosvětové úrovni můžete zvážit návštěvu webových stránek Institutu budoucnosti života, think tanku zkoumajícího výzvy spojené s pokročilými technologiemi: Future of Life Institute.
Dodatečně, abyste byli informováni o pokroku Číny v oblasti umělé inteligence a technologií, South China Morning Post pokrývá zprávy o technologiích v této oblasti: South China Morning Post.
Oba tyto návrhy poskytují kontext a další informace o integrování a řízení umělé inteligence ve větších společenských strukturách, a to z různých úhlů – jeden z etického hlediska a druhý z hlediska regionálního technologického pokroku.