Od dávných dob starověkých civilizací se klamání vplétalo do struktur společnosti, používáno jako strategický nástroj vládami a tajnými agenturami. Tento fenomén se zintenzivnil během éry studené války, kdy supervelmoci jako Sovětský svaz a Spojené státy zapojily do intenzivní informační války. Ale místo vyprchání spolu s Berlínskou zdí, umění dezinformace pokračovalo v rozkvětu, přizpůsobujíc se novým mediálním krajinám.
Jak internet nabíral na síle, zejména ve východní Evropě po studené válce, bylo stále obtížnější rozeznat pravdu od fikce. Kolem poloviny 2000. let se sociální sítě zapojily do boje, zvyšujíce tak výzvu ověřit autentičnost obsahu.
Paralelně s růstem internetu se umělá inteligence (AI) dramaticky vyvíjela. Nicméně rozšířené přijetí přišlo později, především kvůli vysokým nákladům a závislosti na výkonných výpočetních zdrojích.
Zlomový okamžik přišel v listopadu 2022 s uvedením ChatGPT od OpenAI. Poprvé mohl kdokoli s chytrým telefonem přistupovat ke špičkovému chatbotovi. Tato nová schopnost vedla k explozi uměle generovaného materiálu: falešné články, hudba a dokonce i AI-vytvořená poezie, která brzy zaplnila digitální prostor.
Více než texty následně následovala i AI-vytvořené obrázky, vedené například OpenAI DALL-E a jeho současníky MidJourney a Stable Diffusion. Tyto hyperrealistické fotografie, včetně známých případů papeže Františka v bundě Balenciaga, vyvolaly obavy ohledně jejich možného zneužití.
Obsah AI-generovaných videí také vzkvétal, ale je právě technologie deepfake, schopná vkládat lidem do úst slova, která nikdy ve skutečnosti neřekli, na co si všímá, jak ukázal případ Synthesizing Obama. Zneužití těchto technologií pro kriminální nebo manipulativní účely, jako je odcizení miliónů falešným výkonným hlasem, vyvolalo významné obavy.
S uvědoměním si nebezpečí zavedly průmyslové giganty jako OpenAI a Microsoft do svých služeb filtry, které brání generování manipulativního obsahu. Také Google zaujal silný postoj proti AI-generovanému spamu a vyvíjí nástroje pro označování AI-generovaných obrázků ve výsledcích vyhledávání.
V boji mezi pravdou a AI-vytvořenými klamáním zůstává budoucnost nejistá, ale úsilí na obou stranách formuje hranici digitální autenticity.
Ověřování faktů a kampaně dezinformací: Ve věku AI se ověřování faktů stalo stále důležitější službou k boji proti kampaním dezinformací. Organizace pro ověřování faktů používají AI k pomoci při průchodu rozsáhlými soubory dat k ověření informací. Navíc státní aktéři a politické skupiny mohou využít AI k vytváření a šíření falešných zpráv, což vede k sofistikovanějším a uvěřitelnějším kampaním dezinformací.
Privacy a dohled: AI rozšířila možnosti dohledových systémů. Například rozsáhlá dohledová síť v Číně silně spoléhá na AI technologie. To vyvolává obavy ohledně soukromí, protože AI může být použita k klamání vytvářením iluze zvýšené bezpečnosti, zatímco ve skutečnosti zasahuje do osobního soukromí.
Důvěra veřejnosti: S příchodem deepfake a AI-generovaných médií je vyzvána důvěra veřejnosti v tradiční média a online obsah. Rozlišování skutečného obsahu od vyrobeného je pro průměrného spotřebitele obtížnější, což ovlivňuje porozumění lidí současné události a politice. Agentury a instituce budou pravděpodobně čelit rostoucí skepsi ohledně pravdivosti šířeného obsahu.
Právní a etické výzvy: AI-vytvořený obsah vedl k právním šedým oblastem. Otázky jako je duševní vlastnictví, pomluvy a souhlas jsou otestovány schopností AI vytvářet realistický obsah. Probíhá diskuse o tom, kdo nese odpovědnost za AI-generovaný obsah a jak by měly zákony adaptovat se k tomuto novému technologii.
Výhody AI:
– Automatizace a efektivita: AI může automatizovat opakující se úkoly, zvyšujíce efektivitu v mnoha odvětvích.
– Zvýšená kreativita: Nástroje jako DALL-E umožňují nové formy kreativity, podporujíce umělce a designéry v jejich práci.
– Dostupnost znalostí: Chatboty mohou demokratizovat přístup k informacím, odpovídat na otázky a pomáhat při učení.
Nevýhody AI:
– Job Displacement: Automatizace úkolů může vést k ztrátě pracovních míst v některých odvětvích.
– Etické obavy: Schopnost vytvářet dezinformace může být zneužita zlomyslně, ovlivňujíce veřejnou diskusi a demokracii.
– Bezpečnostní rizika: Čím více je AI integrována do našeho života, tím více se zvyšují potenciální bezpečnostní rizika, jako je schopnost zosobňovat jednotlivce nebo vytvářet padělané důkazy.
Doporučené odkazy:
Pro weby týkající se tématu navštivte:
– OpenAI pro výzkum a aplikace v oblasti AI.
– Microsoft pro jejich práci týkající se AI a etiky.
– Google pro jejich postoj a nástroje týkající se AI-generovaného obsahu.
Klíčové otázky:
– Jak mohou jednotlivci a instituce rozeznat, co je pravda a co je falešné v digitálním prostoru?
– Jaká opatření lze přijmout k zmírnění dopadů AI-generovaného klamání na společnost?
– Jak by se měly zákony a předpisy vyvíjet, aby řešily etické a právní výzvy, jež přináší AI?
Odpovědi na tyto otázky jsou mnohostranné, zahrnují rozšíření digitální gramotnosti, vývoj sofistikovanějích nástrojů pro ověřování faktů a trvalý vývoj legislativních rámů, aby držely krok s pokroky v oblasti AI.
The source of the article is from the blog macnifico.pt