Volba dezinformací a rozvoj umělé inteligence (AI) představují značné výzvy pro integritu demokratických voleb po celém světě. Bývalá ministryně zahraničí Hillary Clinton nedávno hovořila o svých osobních zkušenostech s volbou dezinformací během panelové diskuse o dopadu AI na globální volby. Clinton zdůraznila rozšíření memů, falešného obsahu a konspiračních teorií, které se zaměřovaly na ni během voleb v roce 2016, což označila jako „primitivní“ ve srovnání s potenciálními nebezpečími, které AI přináší v budoucnu.
Během panelu Clinton zdůraznila lstivý vliv falešných informací kolujících na sociálních médiích. Internet byl zaplaven memy, příběhy a videi, které ji zobrazovaly v hanlivých podobách. Clinton přiznala, že ona a její tým si byli vědomi, že se něco děje, ale neplně si uvědomovali v jaké míře se šíří skrze sociální média.
Je důležité definovat určité pojmy používané v diskusi:
– **Volba dezinformací:** Úmyslné šíření falešných nebo klamných informací o volbách nebo kandidátech s cílem ovlivnit veřejné mínění a ovlivnit výsledky voleb.
– **Umělá inteligence (AI):** Simulace procesů lidské inteligence stroji, zejména počítačovými systémy. AI technologie mohou analyzovat data, identifikovat vzory a autonomně rozhodovat.
– **AI Deepfakes:** AI-generovaná videa, zvuky nebo obrázky, které přesvědčivě zobrazují pozměněné nebo zcela vyfabrikované scénáře, často s vzhledem reálných jedinců. Deepfakes mohou být použity k šíření dezinformací nebo manipulaci s veřejným vnímáním.
Clinton varovala, že sjednocení falešného obsahu s mocí AI by mohlo mít bezprecedentní následky. Vysvětlila, jak jsou falešné příběhy a konspirační teorie prezentovány online a používány jako tréninkový materiál k vytváření ještě realističtějších a sofistikovanějších deepfakes. Tyto deepfakes mohou velmi obtížně umožnit jednotlivcům rozeznat, zda je obsah autentický nebo manipulovaný, což podkopává důvěru veřejnosti v informační prostředí.
Úředníci ve Spojených státech, včetně ředitele FBI Christophera Wraye, vyjádřili obavy o potenciální dopad AI deepfakes na volby. Obávají se, že nepřátelští zahraniční aktéři by mohli využít tuto technologii k šíření dezinformací a ovlivňování volebních výsledků. Wray zdůraznil skutečnost, že pokroky v generativní AI výrazně snížily překážku vstupu pro ty, kteří se snaží se podílet na zákeřném vlivu.
Často kladené otázky (FAQ)
1. **Co je volba dezinformací?**
– Volba dezinformací odkazuje na úmyslné šíření falešných nebo klamných informací o volbách nebo kandidátech s cílem ovlivnit veřejné mínění a ovlivnit výsledky voleb.
2. **Jak přispívá umělá inteligence (AI) k volbě dezinformací?**
– AI může být využita k vytváření sofistikovaných deepfakes, což jsou AI-generovaná videa, zvuky nebo obrázky, které přesvědčivě zobrazují pozměněné nebo zcela vyfabrikované scénáře. Tyto deepfakes mohou být použity k šíření dezinformací a upravování veřejného vnímání během voleb.
3. **Jaké jsou obavy ohledně AI deepfakes a voleb?**
– Obavy ohledně AI deepfakes a voleb se týkají potenciálu nepřátelských zahraničních aktérů využít tuto technologii k šíření dezinformací a ovlivňování volebních výsledků. Realističnost deepfakes činí obtížné rozlišení mezi autentickým a manipulovaným obsahem, což podkopává důvěru veřejnosti v informační ekosystém.
4. **Jak může společnost řešit hrozbu AI deepfakes?**
– Zvládnutí hrozby AI deepfakes vyžaduje komplexní přístup zahrnující technologii, legislativu a mediální gramotnost. Rozvíjení pokročilých detekčních algoritmů k identifikaci deepfakes, zavedení regulačních opatření k odpovědnosti těch, kteří vytvářejí a šíří deepfakes, a podpora mediální gramotnosti pro pomáhá jednotlivcům kriticky hodnotit informace jsou všechno klíčové kroky v boji proti AI deepfakes.
Jak se blíží volební cyklus 2024, je klíčové, aby vlády, technologické společnosti a jednotlivci spolupracovali na ochraně integrity demokratických procesů. Řešení výzev, které představují volba dezinformací a AI deepfakes, vyžaduje kolektivní úsilí zajistit, aby veřejnost mohla učinit informovaná rozhodnutí na základě spolehlivých informačních zdrojů.
Zdroje:
The source of the article is from the blog trebujena.net