Umělá inteligence (AI) revolucionalizuje různé odvětví a stává se nedílnou součástí našich každodenních životů. Avšak s tímto exponenciálním růstem AI přicházejí značné environmentální obavy. Jedním z hlavních problémů spojených s klimatem vyplývajících z AI je značná výpočetní síla, kterou vyžaduje. Hardware nezbytný pro AI je závislý na těžbě surovin, která je pracná a může mít vysoké náklady na životní prostředí. Spotřeba energie potřebná k napájení těchto masivních systémů AI vede ke značné produkci CO2 emisí.
Přesný dopad AI na klima je složitý úkol, díky různorodým aplikacím a proměnlivým požadavkům na výpočetní sílu. Různé typy AI, jako jsou modely strojového učení, programy pro zpracování vidění nebo velké jazykové modely, vyžadují odlišné množství výpočetní síly pro trénink a provoz.
Poptávka po energii spojená s AI by mohla přetížit stávající energetickou infrastrukturu. Energetické společnosti se potýkají s tím, jak držet krok s touto vlnou, což vede k nejistotě a potřebě provádět audit systémových kapacit. To by mohlo potenciálně ztížit přechod na obnovitelné zdroje energie, protože manažeři energetických společností mohou odmítat vyřazení elektráren na fosilní paliva a namísto toho upřednostní jejich stavbu pro uspokojení narůstající poptávky po energii. Rozmach AI hrozí zhoršením klimatické krize tím, že zatěžuje už tak křehké energetické systémy.
Kromě toho může AI podporovat dezinformace týkající se klimatu prostřednictvím generativních technologií AI, včetně deepfakes souvisejících s klimatickými změnami. Nedostatečně regulovaná povaha AI ji činí zranitelnou manipulaci, přičemž dezinformace o klimatu jsou šířeny prostřednictvím online platforem placenými vlivnými osobnostmi a radikálními extrémisty. Navíc je AI široce nasazena v cílené reklamě, která podporuje chování, které není šetrné k životnímu prostředí. Reklama na rychlou módu například podporuje cyklus konzumerismu, kdy jsou jednotlivci povzbuzováni k výměně svých outfitů jakmile se objeví nové trendy.
Přesto AI nabízí naději při řešení klimatických problémů. Společnosti mohou zkoumat inovativní strategie k efektivnějšímu zpracování dat, jako je přijetí vodou chlazených datových center, které emitují méně uhlíkových emisí ve srovnání s datovými centry chlazenými vzduchem. Navíc mohou být AI modely využity k optimalizaci letových tras, snížení spotřeby energie a sledování emisí znečištění. Klíčem je používat AI jako nástoje k minimalizaci škod na klimatu a aktivně přispívat k redukci environmentálního dopadu.
Zatímco environmentální dopad AI je naléhavým problémem, je podstatné přistupovat k těmto výzvám proaktivně. Jak zdůrazňuje Kate Brandt z Google, AI je v klíčovém bodě. Rozpoznáním potenciálních negativních důsledků již v počátcích a začleněním udržitelnosti do návrhového procesu můžeme usilovat o minimalizaci ekologické stopy AI. Je důležité najít rovnováhu mezi využíváním síly AI k pozitivní změně a zajištěním, že její růst nepřichází na úkor naší planety.
Často kladené dotazy:
1. Jaký je vliv AI na klima?
Významné požadavky na výpočetní sílu AI přispívají k zvýšené spotřebě energie, což vede k vyšším emisím CO2.
2. Může AI zhoršit existující klimatické problémy?
Ano, AI, zejména generativní AI, může zesilovat dezinformace o klimatu, zatímco cílená reklama může podporovat chování, které není přátelské k životnímu prostředí.
3. Může AI pomoci bojovat proti změně klimatu?
AI má potenciál pomoci řešit klimatické výzvy optimalizací spotřeby energie, snížením emisí uhlíku a sledováním emisí znečištění.
Zdroje:
– Scientific American
– CBS News
The source of the article is from the blog elektrischnederland.nl