Nedávná studie provedená na University of Michigan využívající umělou inteligenci a data ze sociálních médií přinesla nové poznatky o rozšířenosti skepticismu vůči klimatické změně ve Spojených státech. V rozporu s převládajícími vědeckými důkazy se téměř 15 % Američanů staví proti skutečnosti klimatické změny.
Studie analyzovala data z Twitteru z let 2017 až 2019 a pomocí technik umělé inteligence zkoumala, jak dezinformace o klimatické změně se šíří prostřednictvím sociálních médií. Byli identifikováni klíčoví ovlivňovatelé, přičemž bývalý prezident Donald Trump hrál významnou roli při formování a upevňování veřejného mínění ohledně tohoto tématu.
Namísto používání tradičních průzkumů, které mohou být nákladné a časově náročné, výzkumníci použili algoritmy umělé inteligence klasifikovat více než 7,4 milionu geocodovaných tweetů jako „pro“ nebo „proti“ klimatické změně. Výsledky byly poté zaznamenány na úrovni států a okresů a odhalily jak demografické, tak geografické vzorce ve vyvracející víře v klimatické změny.
Bylo zajímavé zjistit, že víra v klimatickou změnu se výrazně liší uvnitř jednotlivých států. Zatímco celková míra popírání v Kalifornii je nižší než 12 %, určité okresy, jako například Shasta County, měly míru popírání až 52 %. Podobně v Texasu je průměrný procento popíračů 21 %, ale pohybuje se od 13 % v okrese Travis do ohromujících 67 % v okrese Hockley.
Jako jeden z nejvíce ovlivňujících faktorů ve stanovování víry v klimatické změny byla identifikována politická příslušnost. Studie zjistila silnou korelaci mezi republikánskými voliči a popřením klimatické změny. Kromě toho bylo zjištěno spojení mezi popíráním klimatických změn a nízkou mírou očkování proti COVID-19, což naznačuje širší skepticismus vůči vědě.
Výzkum také upozornil na vznik echo komor na sociálních médiích, kde se popírači a zastánci klimatických změn převážně komunikují pouze uvnitř svých vlastních komunit, zřídka se zapojují do významných diskusí mezi sebou. To dále posiluje stávající přesvědčení a brání výměně různorodých perspektiv.
Sociální média nadále hrají klíčovou roli při formování veřejného mínění, a proto je důležité uznat jejich vliv na naše chápání kritických otázek, jako je klimatická změna. Je třeba vynaložit úsilí na překlenutí propasti mezi odlišnými názory a podporu diskusí založených na důkazech, aby se účinně řešili tyto společenské výzvy.
Často kladené otázky (FAQ)
1. Co odhalila nedávná studie University of Michigan o skepticismu vůči klimatické změně ve Spojených státech?
Studie zjistila, že téměř 15 % Američanů popírá reality klimatické změny, přesto že existují přesvědčivé vědecké důkazy, které ji podporují.
2. Jak výzkumníci analyzovali data pro tuto studii?
Výzkumníci analyzovali data z Twitteru z let 2017 až 2019 pomocí technik umělé inteligence, aby porozuměli tomu, jak se dezinformace o klimatické změně šíří prostřednictvím sociálních médií.
3. Kdo byli identifikováni jako klíčoví ovlivňovatelé formování veřejného mínění o klimatické změně?
Bývalý prezident Donald Trump byl identifikován jako významný ovlivňovatel formování a upevňování veřejného mínění o klimatické změně.
4. Jaký byl použit postup pro třídění tweetů jako „pro“ nebo „proti“ klimatické změně?
Namísto používání tradičních průzkumů výzkumníci použili algoritmy umělé inteligence klasifikovat více než 7,4 milionů geocodovaných tweetů jako „pro“ nebo „proti“ klimatické změně.
5. Co odhalila studie o víře v klimatickou změnu uvnitř jednotlivých států?
Studie zjistila, že víra v klimatickou změnu se výrazně liší uvnitř jednotlivých států. Například v Kalifornii je celková míra odporu menší než 12 %, ale určité okresy, jako je Shasta County, mají míru odporu až 52 %.
6. Které faktory se ukázaly jako ovlivňující při stanovování víry v klimatické změny?
Politická příslušnost, zejména voličství republikánů, byla identifikována jako jeden z nejvíce ovlivňujících faktorů při stanovování víry v klimatické změny. Bylo také zjištěno spojení mezi popíráním klimatických změn a nízkou mírou očkování proti COVID-19.
7. Co výzkum upozornil na spojitosti mezi sociálními médii a diskusemi o klimatické změně?
Výzkum upozornil na vytváření echo komor na sociálních médiích, kde se popírači a zastánci klimatických změn převážně komunikují pouze uvnitř svých vlastních komunit. To omezuje významné diskuse a výměnu rozmanitých perspektiv.
8. Jaká je role sociálních médií při formování veřejného mínění o klimatické změně?
Sociální média sehrávají klíčovou roli při formování veřejného mínění o kritických otázkách, jako je klimatická změna. Je důležité uznat jejich vliv a vynaložit úsilí na překlenutí propasti mezi odlišnými názory a podporu diskusí založených na důkazech.
The source of the article is from the blog cheap-sound.com