Roman RemberMnoho uživatelů sociálních médií má potíže s identifikací umělé inteligence podle nedávné studie. Tempo, kterým se zvyšuje gramotnost dospělých v oblasti médií, není v souladu s rychlým rozvojem generativní umělé inteligence (AI), čímž jsou uživatelé internetu stále více náchylní k dezinformacím.
Rok 2022 znamenal průlom pro průmysl umělé inteligence s uvedením chatbotu a virtuálního asistenta ChatGPT americkou výzkumnou organizací OpenAI. Následně se odvětví stalo atraktivním pro investice v miliardové výši, s hlavními technologickými giganty nabízející stále širší škálu takových nástrojů.
Avšak podle studie s názvem „Dospělá mediální gramotnost v roce 2024“ západní Sydneyské univerzity má důvěra uživatelů ve své digitální mediální dovednosti stále nízkou úroveň. Ve vzorku 4 442 australských dospělých byli účastníci dotázáni na svou schopnost plnit 11 úkolů souvisejících s médii, které vyžadují kritické a technické dovednosti a/nebo znalosti. Respondenti průměrně vyjádřili důvěru ve splnění pouze čtyř z 11 úkolů.
Schopnost rozpoznat online dezinformace se od roku 2021 jen minimálně zlepšila, přičemž pouze 39 % respondentů jak v roce 2021, tak v roce 2024 vyjádřilo jistotu ve svou schopnost ověřit přesnost informací nalezených online.
Nedávná integrace generativní umělé inteligence do online prostředí „činí občanům ještě obtížnější rozlišit, komu či čemu na internetu důvěřují,“ jak zdůrazňuje zpráva.
Pomalý růst mediální gramotnosti je obzvláště znepokojující vzhledem k tomu, že generativní nástroje AI mohou produkovat kvalitní podvrhnutý materiál a falešné zprávy.
Zvládání klíčových výzev v oblasti gramotnosti online informací
Vzhledem k neustálému zaplavení digitální krajiny online informacemi se stává stále důležitější porozumět informační gramotnosti, abychom rozlišili mezi důvěryhodnými zdroji a dezinformacemi. Přestože předchozí článek zdůraznil potíže, kterým čelí uživatelé při identifikaci umělé inteligence a dezinformací online, existují další důležité aspekty, které si zaslouží pozornost.
Jaké jsou některé důležité otázky týkající se internetové informační gramotnosti?
1. Jak mohou jednotlivci zlepšit své schopnosti kritického myšlení pro efektivní hodnocení online informací?
2. Jakou roli hrají vzdělávací instituce při podpoře mediální gramotnosti mezi studenty?
3. Jak mohou technologické společnosti přispět k potlačení šíření dezinformací online?
4. Jaké etické úvahy se objevují při použití generativní umělé inteligence k vytváření falešných zpráv?
Klíčové výzvy a kontroverze v oblasti internetové informační gramotnosti:
1. Rozšiřování dezinformací: Rychlé šíření dezinformací a falešných zpráv představuje značnou výzvu pro internetovou informační gramotnost. Uživatelé musí navigovat skrze moře konfliktních informací, aby odlišili pravdu.
2. Algoritmická tendence: Algoritmy používané sociálními médii a vyhledávači mohou udržovat tendence a filtrovat bubliny, ovlivňujíce informace, kterým jsou uživatelé vystaveni, a potenciálně posilujíce dezinformace.
3. Ochrana soukromí: Shromažďování dat pro cílení uživatelů personalizovaným obsahem vyvolává obavy ohledně soukromí, obzvláště pokud jde o manipulaci informacemi k ovlivnění názorů nebo chování.
4. Digitální propast: Sociálně-ekonomické disparity a různé úrovně přístupu k technologiím přispívají k nerovnoměrným úrovním informační gramotnosti mezi různými demografickými skupinami, zhoršujíce existující nerovnosti.
Výhody a nevýhody:
Výhody:
– Posílení: Zlepšení informační gramotnosti posiluje jednotlivce k tomu, aby podali informovaná rozhodnutí, kriticky se angažovali s online obsahem a obranili se před dezinformacemi.
– Digitální občanství: Zlepšení informační gramotnosti pěstuje odpovědné digitální občanství, což podporuje rozlišující online komunitu.
– Posílení demokracie: Dobře informované obyvatelstvo přispívá k zdravější demokratické společnosti, kde jsou fakta a důkazy ceněny nad lžemi.
Nevýhody:
– Přehlcení informacemi: Velký objem online informací může uživatele přehltit, což jim může znemožnit navigovat se skrze ně a posoudit důvěryhodnost zdrojů.
– Kognitivní zkreslení: Předpojatá přesvědčení a kognitivní zkreslení mohou zabraňovat schopnosti objektivně posoudit informace, což zvyšuje náchylnost k dezinformacím.
– Složitý ekosystém: Dynamická a neustále se vyvíjející povaha online informačního ekosystému vyžaduje neustálé úsilí o informovanost a aktualizaci, což představuje výzvu pro jednotlivce, aby drželi krok.
Pro více informací o zlepšení informační gramotnosti online a boji proti dezinformacím navštivte stránky The Christian Science Monitor, dôveryhodného zdroje kryjícího témata mediální gramotnosti a digitální gramotnosti.
