Ženeva hostí globální summit o umělé inteligenci pro dobro, zdůrazňující odpovědnou správu umělé inteligence

Ve scenickém městě Ženeva ve Švýcarsku se 30. a 31. května uskutečnila slavná konference AI for Good Global Summit, na níž se sešli mezinárodní vůdci, odborníci a inovátoři. Cílem summitu bylo ambiciózní, ale kritické: využít umělou inteligenci (AI) k posílení globálního zdraví, reakce na klimatické změny, rovnosti pohlaví, inkluzivní prosperity a udržitelné infrastruktury a dalších rozvojových cílů. To, co tento summit odlišuje, je jeho zaměření na správu technologií AI.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres zdůraznil potenciál AI jako hryzpoměníka při prosazování udržitelného rozvoje po celém světě. Požadoval kolektivní a komplexní přístup k řízení AI, který vyváží inovace s odpovědností a dohledem.

Během „Dne správy AI“, předcházejícího summitu 29. května, přezkoumávali úředníci společně s globální komunitou AI uplatnění rámce OSN, včetně lidských práv, na rychle se rozvíjející technologie AI. Doreen Bogdan-Martin, Generální tajemnice Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), zdůraznila rizika spojená se změnou spánkového režimu AI jako klíčový problém, který převyšuje přínosy.

ITU po sedm let hájila řešení AI pro blaho lidstva a nyní se snaží zajistit, aby žádný stát nezůstal pozadu. Jejich úsilí směřuje k tomu využít pokrok AI odpovědně a silně.

Generální tajemnice Bogdan-Martin navrhla tři pilíře odpovědné správy AI: formulaci technických standardů, umístění lidských práv a základních hodnot OSN do srdce správy a celkový rozvoj prostřednictvím budování kapacit.

Ministryně informačních a komunikačních technologií Namíbie Emma Inamutila Theofelus navrhla navázání na existující správní rámce, podobně jako jsou to předpisy v automobilovém a farmaceutickém odvětví, začlenění správy AI do dalších oblastí, jako je změna klimatu a zdaňování, a povzbuzení dialogu mezi tvůrci AI a uživateli k minimalizaci zkreslení a diskriminace.

Protože je předpokládáno, že světová populace dosáhne v roce 2050 9,7 miliard, je kritická potřeba rozmanitého a zlepšeného potravinového zdraví. Dongyu Qu, ředitel Generálního ředitelství Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO), hovořil o nutnosti propojit IT s biologií a následnému těsnému spolupráci k zajištění bezpečnosti potravin.

S prudkým nárůstem patentových přihlášek – dosahujícím téměř 3,5 milionu v roce 2022 s nárůstem o 13,7 % v patenty související s IT – zdůraznil ředitel Generálního ředitelství Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) Daren Tang vytváření ekosystému, kde technologie jsou smysluplně absorbovány a inovátoři jsou v jádru.

Gilbert Houngbo, Generální ředitel Mezinárodní organizace práce (ILO), zdůraznil dopady AI na budoucnost práce – jak na ztrátu a vytváření pracovních míst. Celoživotní učení se podle Houngbo stává klíčem k minimalizaci dopadů technologií na zaměstnanost.

Vzhledem k pokročení technologií jsou nezbytné neustálý dialog a vývoj politik pro řízení dopadu AI na společnost. Tshilidzi Marwala, rektor UN University (UNU) a zástupce generálního tajemníka OSN, prosazoval spolupracující platformu pro inovace po celém světě, optimalizující AI pro prospěch všech.

Důležité otázky a odpovědi:

1. Jaké jsou hlavní výzvy spojené s řízením AI?
Hlavními výzvami jsou zajištění toho, že pokroky v oblasti AI jsou řízeny robustními etickými rámci, mezinárodními standardy a předpisy, které vyvažují inovace s ochranou lidských práv. Existuje vrozená obtížnost držet krok s rychlým tempem vývoje AI, minimalizací zkreslení, prevencí diskriminace a řešením sociálně ekonomických dopadů, jako je ztráta pracovních míst.

2. Jak může být AI využita k řešení globálních problémů?
AI může být využita v různých oblastech, jako je zdravotnictví (např. predikce a diagnostika nemocí), klimatické vědy (např. analýza dat pro modelování klimatu), zemědělství (např. optimalizace výnosů plodin) a infrastruktura (např. inteligentní dopravní systémy), k zlepšení efektivity a výsledků.

3. Proč je mezinárodní spolupráce důležitá ve správě AI?
Mezinárodní spolupráce zajistí, že jsou zohledněny různorodé perspektivy, vyvíjeny globální normy a žádná země nezůstane pozadu v přístupu ke prospěchům AI. Pomůže také sladit různé národní zákony a politiky s společnými cíli, zajišťující konzistenci a spolupráci napříč hranicemi.

Výhody a nevýhody:

Výhody AI pro dobro:
– AI může efektivně zpracovávat obrovské množství dat k řešení složitých problémů.
– Má potenciál zlepšit dodávku služeb a produktivitu v různých odvětvích.
– AI může pomoci v personalizovaném lékařství, vzdělávání a dalších službách přizpůsobených individuálním potřebám.
– Tato technologie může pomoci sledovat a udržitelně spravovat přírodní zdroje.

Nevýhody a kontroverze:
– AI může vést k nezaměstnanosti prostřednictvím automatizace a ztráty pracovních míst.
– Existuje riziko zachování zkreslení a diskriminace, pokud nejsou AI systémy správně řízeny.
– S nárůstem používání AI vzrůstají obavy o kybernetickou bezpečnost, protože tyto systémy se stávají atraktivními cíli pro zlomyslné aktivity.
– Systémy AI mohou porušovat práva na ochranu soukromí, pokud zahrnují rozsáhlý sběr a zpracování dat.

Související odkazy:
Pro další informace o tématu AI a globální správy navštivte následující hlavní domény:
International Telecommunication Union (ITU)
United Nations (UN)
World Intellectual Property Organization (WIPO)
Food and Agriculture Organization of the UN (FAO)
International Labour Organization (ILO)

Prosím, všimněte si, že dostupnost a platnost těchto URL adres se mohou změnit, a je důležité ověřit jejich správnost v době vašeho hledání.

Privacy policy
Contact