Přestože různé iniciativy Evropské komise od roku 2018 směřovaly k posílení vývoje ekosystému umělé inteligence (AI) v rámci Evropské unie (EU), zpráva Evropského dvora audiorů odhalila podprůměrný výkon ve srovnání s globálními lídry v odvětví. Snahy urychlit investice do AI zaostávaly za těmi ve Spojených státech a Číně, kde soukromé investice výrazně předčily čísla EU.
Analýzy odhadují, že v období 2018 až 2020 se investiční propast v oblasti AI mezi EU a USA více než zdvojnásobila, přičemž EU zaostávala o více než 10 miliard eur. Pro vyřešení tohoto problému Komise vytvořila strategie zaměřené na harmonizaci vývoje AI ve všech členských státech. Tyto zahrnují politiky určené ke zkoumání rizik AI, stanovování regulací a zvyšování investic. Snahy o orchestraci těchto opatření však trpěly nedostatkem koordinace s členskými státy a systematickým přístupem k monitorování investic.
EU čelí výzvám v globálním závodu o vedení v oblasti AI. Soukromé investice hrají klíčovou roli při posilování schopností unie, zejména v nových odvětvích, jako je robotika, velká data, cloud computing, high-performance computing, fotonika a neurověda. EU stanovila investiční cíle zahrnující jak veřejné, tak soukromé fondy, zaměřené na 20 miliard eur ročně po roce 2020, s plánovaným zvýšením financování od Unie v následujících letech.
Přestože jsou tyto ustanovení, investiční cíle EU pro AI zůstaly nekonkrétní a neměněné od svého zavedení v roce 2018, což signalizuje nesoulad mezi ambicemi a efektivitou současné strategie. I když došlo k navýšení alokací rozpočtu pro výzkum AI, nedostatek synergického propojení těchto investic se soukromým sektorem byl omezujícím faktorem. Aby mohla EU naplnit své ambice, musí nejen zdokonalovat své nástroje řízení a investiční strategie, ale také lépe využít výsledky výzkumu pro komerční aplikace. To by bylo zásadní pro zajištění svého postavení v oblasti AI do roku 2030, kdy aspiruje na to, aby 75 % svých podniků využívalo technologie AI.
Klíčové otázky a odpovědi:
1. Proč má EU potíže soutěžit globálně v oblasti investic do AI?
Potíže EU lze přičíst různým faktorům, včetně nedostatečné koordinace s členskými státy, nedostatečných a neefektivních investičních strategií a zjevné propasti ve veřejných a soukromých sektorech ve srovnání s globálními lídry, jako jsou Spojené státy a Čína.
2. Jaké jsou investiční cíle EU pro AI a změnily se?
Stanovené investiční cíle EU směřují k dosažení 20 miliard eur ročně v investicích do AI z veřejných i soukromých fondů po roce 2020. Avšak tyto cíle zůstaly neměnné od svého zavedení v roce 2018, což může naznačovat, že strategie EU není dostatečně sladěna s rychlým tempem vývoje AI a globální konkurencí.
3. Čím je EU konfrontována při dosahování vedoucí pozice v oblasti AI?
Mezi výzvy patří zmiňovaná investiční propast, nedostatek koordinace a systematického přístupu, nekonkrétní investiční cíle a nedostatečné využití výsledků výzkumu pro komerční aplikace. Navíc regulační rámce určené k zajištění etického vývoje AI by mohly působit jako jakýsi směrník a zároveň jako odrazovadlo pro rychlou inovaci v závislosti na jejich provedení.
Klíčové výzvy nebo kontroverze:
1. Koordynace mezi členskými státy: Zásadní výzvou je zajištění synergie a koordinace mezi členskými státy EU s cílem dosáhnout harmonizovaného a efektivního investičního strategie do AI.
2. Balancování regulace a inovace: EU je známa svým zaměřením na ochranu soukromí a etické normy, jako je nařízení GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Najít rovnováhu mezi přísnými regulačními opatřeními v oblasti AI a vytvořením prostředí příznivého pro inovace je kontroverzní a citlivou otázkou.
3. Veřejné versus soukromé investice: Existuje jasný rozdíl ve velikosti a rychlosti investic mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy ten druhý je vnímán jako nedostačující ve srovnání s globálními konkurenty.
Výhody a nevýhody:
Výhody:
– Důraz EU na etickou AI by mohl vytvořit důvěryhodnější a udržitelnější ekosystém AI.
– Potenciální synergie z jednotného přístupu by mohla poskytnout rámec pro silnou spolupráci napříč členskými státy.
– Nárůst financování Unie pro budoucí roky naznačuje závazek překonat stávající nedostatky.
Nevýhody:
– Aktuální strategie EU může být příliš rigidní a pomalá v adaptaci na rychlé změny v oboru AI.
– Nejasné investiční cíle a podprůměrný výkon mohou vést k trvalému zaostávání za USA a Čínou.
– Přílišná regulace by mohla potenciálně brzdit inovace a odradit soukromé investice.
Pro další informace o iniciativách a snahách EU v oblasti AI a k porozumění jejich širší strategii pro technologický rozvoj, prozkoumejte oficiální webové stránky, jako je digitální strategie Evropské komise na European Commission – Digital Strategy a příslušné zprávy z Evropského dvora audiorů na European Court of Auditors. Tyto odkazy poskytují důvěryhodný pramen informací k danému tématu a jsou cenné pro každého, kdo se chce hlouběji zabývat plány a politikami EU ve vývoji AI.
The source of the article is from the blog portaldoriograndense.com